Švýcarsko?! (11.6. - 19.6. 2010, 2278 km)

První den cestujem směrem na Salzburg, kde máme u jezera Attersee sraz s dalšími posádkami z Olomouce a noc strávíme v kempu.

Druhý den měl být jen tranzitní do kempu kousek od Triesenu v Lichtenštejnsku, ale po cestě jsme měli Orlí hnízdo - poblíž jihobavorského města Berchtesgaden, tak jsme neváhali a navštívili ho. Návštěva a následně i děsná průtrž mračen nás donutila zakotvit v Innebrazu, kde jsme nemuseli stavět stany a postel přišla vhod.

Třetí den jsme zjistili, že předchozí cíl nebyl zase tak daleko, ale měli jsme alespoň čas na pořádný nákup a večer ugrilovat pár "stejků" a popili všeho, když měla Káťa ty narozeniny,-). Naštěstí jsme v kempu našli stylové sezení, připomínající dobu kamennou, a mohli se tak schovat před dalším deštěm.

Čtvrtý den beru za nejpovedenější. Sice jsem původně chtěl ject s Katkou do středu Švýcarska, ale počasí dávalo notně najevo, že je rozumnější zkusit spíše Lago di Como v Itálii, případně ject ještě níž a drželi jsem se s ostatními. Silnice přes Julierpass byla suchá a prázdná, co více si přát...,-)). Do kempu u jezera jsme dorazili poměrně včas, někdo stihl i koupačku, stany pěkně vyschly, aby je večerní a celonoční "chcanec" mohl zase skropit.

Pátý den jsem zkusili jiné jezero, prozměnu Lago di Garda. Opakovalo se vysušení stanů, večer pěkně pojíst, popít a ráno se probudit do dalšího deště. Odpoledne, v šestý den, jsme dali nějakou tu procházku a za dalšího deště se vrátili zpět k láhvi vína s přáteli...

Sedmý den. Vzpomínky na Julierpass mi nedaly spát, kam se hrabe přeplněný Grossglockner. Opustili jsme přátele z Olomouce a riskly cestu zpět do Švýcarska. Vždyť v červnu přeci nemůže být tak dlouho hnusně po celé Evropě... Může! Nepromoky jsem sundali až doma, po dalších třech dnech. Alespoň jsme si prošli Vaduz a vlastně projeli celé Lichtenštejnsko. Cestou domu nás provázel nečekaně déšť a plyne z toho poučení, alespoň trochu by jsme měli důvěřovat meteorologům, vždyť oni nám to říkali...